Vybraný příspěvek

What you are looking for...

...will greatly affect what you are going to find. "To, co najdeš, hodně záleží na tom, co vlastně hledáš" (Graduace 138.třídy...

úterý 13. prosince 2016

Člověk se pořád učí

Jelikož naši anglickou výpravu bereme tak trochu jako studijní pobyt, snažíme se od spousty místních zkušených svědků (často léty protřelých průkopníků) pochytit, co se dá. Ale nejsou to jen oni, od koho se můžeme učit. Následující myšlenky jsme slyšeli od různě pokročilých zájemců a přátel, kteří jsou v pravdě teprve krátce:

  • Jeden mladý muž při studiu kapitoly o pravém uctívání vyprávěl, jaká náboženství dřív vystřídal a co s tím bylo spojené - mimo jiné slavení Vánoc, které měl rád. Uzavřel ale slovy: "Tahle náboženství mi dávala, co jsem chtěl, ale ne co jsem potřeboval." 
  • Na podobném principu zřejmě funguje naše "konkurenční" gloucesterská církev pro Čechy a Slováky. Je to nějaký typ letničního hnutí a jeho členy ve službě poznáme snadno: velmi brzo rozhovor stočí na Trojici. Ale ani uzdravování, ani jazyky, ani argumenty pro Ježíš=Bůh nezapůsobí na lidi, kteří milují pravdu. Mladá žena, která už dřív studovala, sama od sebe připomněla Ježíšův výrok u Jana 20:17 jako důkaz, že Trojice je nesmysl. Kromě toho se o těchto (asi poměrně živých) náboženských setkáních vyjádřila: "Oni tam celou dobu zvedají ruce, a pak vyjdou ven a zapálí si cigaretu. No co je to za náboženství?"
  • Což mi připomíná poznámku našeho slovenského bratra, kterou reagoval na spolupracovníkův nadšený popis "mluvení jazyky": "Co mi tu vykládáš, že mluvíš jazyky? Jestli je to tak, tak řekni Ježíšovi, ať tě konečně naučí anglicky"
  • Jedna zájemkyně se moc hezky vyjádřila o mladé průkopnici, která slouží v naší skupince: "Líbí se mi na ní, že nedělá rozdíly. Když o někom mluví, nikdy neříká 'Byla jsem za tou a tou Romkou.' " Uvědomila jsem si, že to je pravda. Vždycky používá jména. Naučilo mě to, jak důležité můžou být pro druhé detaily, kterých si já třeba ani nevšimnu.

pondělí 14. listopadu 2016

Průkopnický duch v našem kraji

Minulý týden byla v našem sále v Gloucesteru schůzka s průkopníky. Bylo nás tam 241. Sál naprosto přeplněný. Příště budeme mít schůzku s průkopníkama ve sjezdové hale, do sálu už se nevejdeme. Bude to tak prý první kraj v UK, kde se schůzka s průkopníky před sjezdem musí konat ve sjezdové hale.

Některé myšlenky ze schůzky:
- Jehovu nezajímá, jaké máme poznání, ale jak poznání, které máme, uplatňujeme.

- Big Ben se musí pravidelně seřizovat. Mají na to zaměstnance, který tam pravidelně vyleze a hodiny seřídí. Jsou to jen malé změny času, ale pokud by to nedělal, časem by hodiny šly úplně špatně. Stejně tak u my se musíme pravidelně seřizovat osobním studiem Bible. To znamená číst a uplatňovat. Pokud to nebudeme dělat, budeme za čas úplně někde jinde.

- 3 věci, které nám pomohou mít užitek ze studia SV. 1. dobře se připravit, 2. pravidelně dávat komentáře 3. číst si nevypsané texty a přemýšlet, jak se vztahují k námětu.


neděle 6. listopadu 2016

Jak tu fungují vlaky?

Minulý týden jsme jeli na sjezd vlakem. Část trasy se opravuje, tak tam vlaky nabírají pár minut až desítek minut zpoždění.
My jsme jeli už o den dřív a navštívili jsme v pátek ZOO. Po cestě ale v opravovaném úseku praskla kolej. Proto náš vlak nabral zpoždění skoro dvě hodiny. Velmi mile nás překvapilo, jak se k tomuto problému postavila vlaková společnost, kterou jsme jeli, a také cestující. Takovéto zpoždění bývá dost stresující. Lidé tu ale byli celou dobu v klidu. Neslyšel jsem, že by někdo začal kvůli tomu stresovat. Když se vlak nakonec rozjel rozlehlo se napříč vagony radostné "jééj".
Strojvedoucí nás pravidelně a pečlivě informoval z reproduktorů o vývoji událostí. Omlouval se za problémy a předával nám každou novou zprávu, která se k němu dostala.
Průvodčí mezitím obešel všechny cestující a rozdal jim formuláře s žádostí o refundaci dopravného. Pokud někdo neměl tužku, zapůjčil mu svojí. Pokud si někdo nevěděl rady, co do formuláře napsat, tak mu s tím ochotně pomohl. Nakonec formuláře od všech vybral.
Na email, který jsme do formuláře uvedli, nám ještě ten den došla zpráva. Ptali se nás, jestli jsme kvůli zpoždění něco propásli nebo jestli nám to způsobilo nějaké škody či nepříjemnosti. My jsme tam napsali, že jsme měli méně času na návštěvu ZOO.
Do týdne nám došel dopis, v kterém se nám dráhy znova omlouvaly, vrátili nám jízdné za celou cestu (i když jsme v Birminghamu přestupovali na vlak jiné společnosti) a ještě nám navíc poslali vouchery na 4 jízdy zdarma kamkoli a kdykoli (platné 1 rok).
Podtrženo sečteno, cestovat vlakem v Anglii sice není nejlevnější, ale stojí to za to :)

Už nejsme aktivita. :-)

Dnes, po závěrečném proslovu krajského dozorce, zaznělo velmi radostné a pro nás dlouho očekávané oznámení. V Gloucesteru vznikla druhá česká skupina v UK. Doteď jsme fungovali jen jako aktivita (pre-group), nyní už jsme čistokrevná skupinka. První česká skupinka v UK vznikla ve Wolverhamptonu. Kromě toho je v UK i nepočítaně slovenských skupinek a jeden slovenský sbor v Leicesteru.
Co to pro nás znamená? Především budeme mít návštěvy krajského dozorce pro česko-slovenský kraj. Změní se nám některé postupy a přibude víc práce pro starší a služební pomocníky. Starší jsme tu nyní dva a jeden anglický služební pomocník.
Od nového roku bude také probíhat dvakrát do měsíce teokratická škola (neboli část "kazatelská služba" uprostřed týdenního shromáždění) v češtině. Doufáme, že teokratická škola pomůže zkvalitnit kazatelskou službu. Angličané, kteří se učí česky, budou pilovat češtinu. Pak tu máme plno nových zvěstovatelů, kteří se teprve učí kázat. Teokratickou školu potřebují jako sůl. No a samozřejmě TŠ pomůže i zkušenějším zvěstovatelům.

středa 2. listopadu 2016

Krajský sjezd Dudley 2016

Máme za sebou druhý slovenský sjezd v Anglii. Tentokrát krajský sjezd. Byl ve stejné hale jako regionální sjezd, tedy v Dudley u Birminghamu.
Máme tu takovou raritu, co se týče počtu přítomných. Celá Anglie je jeden slovenský kraj a tím i jeden region. Protože ale hodně čechoslováků jezdí přes prázdniny domů, je na krajských sjezdech větší návštěvnost než na regionálních. Tentokrát nás bylo 611 (na letním sjezdu cca 440). Z toho tři noví pokřtění.
Je tu někdy trochu problém s cestou na sjezd. Vlaky a autobusy tu nejezdí tak často jako v Čechách. Navíc, pokud chcete mít nějakou rozumnou cenu za lístek, musíte si ho koupit přes internet a několik týdnů dopředu. Rozdíl v ceně je opravdu hodně veliký. Například cena zpátečního lístku do Dudley koupeného měsíc dopředu byla 15 liber, stejný lístek koupený den dopředu stál 50 liber.
Nedávno se do nedalekého Tewkesbury přistěhoval Marek. Je to zájemce, který studoval i na Slovensku. Protože tu byl jen krátce a o sjezdu věděl jen pár dní dopředu, musel si koupit ten drahý lístek.
Byli jsme domluvení, že přistoupí do vlaku, kde ho bude čekat česká skupinka z Gloucesteru a pomůže mu se na sjezd dostat. Musí se dvakrát přestupovat a pro někoho, kdo nemluví dobře anglicky a vlakem tu ještě nejel, je to opravdu náročné.
Marek vlevo
Určitě si tedy dokážete představit, jak musel být Marek vystresovaný, když v šest ráno přišel na nádraží, ale omylem čekal na druhém nástupišti a vlak mu ujel. Marek se ale nevzdal a jel dalším vlakem o hodinu a půl později (ten měl dojet do Dudley těsně před sjezdem). Oba přestupy zvládl s vedením shora na jedničku. Na prvním mu pomohl průvodčí. Zjistil mu i odkud mu jede další vlak. Na druhém přestupu mu průvodčí nepomáhal a navíc měl na přestup jen cca minutu. Naštěstí mu nějaká paní ukázala pohotově správný vlak. Čekal jsem na Marka v Dudley na nádraží, ale pro jistotu jsem mu ještě zavolal, když vlak přijížděl do nádraží. Říkal mi pak, že kdybych mu nezavolal, pravděpodobně by přejel.
Nakonec se tedy dostal do Dudley, autobus z nádraží do haly jel za chvilku a na sjezd jsme dorazili ještě před úvodní písní.
Co jsem si na této zkušennosti uvědomil? Jehova žehná úsilí. Když Markovi ujel vlak, tak to nevzdal, ale hledal jiné řešení.

pondělí 10. října 2016

Služba s vozíky - novinky

Služba s časopisy je u nás ve sboru velmi oblíbená. Kdo je pro tuto službu schválen, dostane několik týdnů dopředu rozpis směn, na kterých by měl být. Pokud některý z termínů nemůže, směnu si prohodí s někým jiným.
V centru sloužíme na několika místech a od tohoto měsíce až se 4 vozíky. Podle aktuálního pokynu od našeho cestující dozorce je na všech vozících celý týden jen jeden námět. Rozdílné jsou jen jazyky, v kterých je literatura k dispozici. První týden sloužíme s časopisy, další týdny pak s nějakými brožurami nebo knihami.
Cílem této úpravy je, aby se kolemjdoucí mohli rychle zorientovat. A zdá se, že to opravdu funguje. Lidé, kteří prochází okolo, občas něco prohodí. Na poslední směně se skoro všechny reakce týkaly hlavního námětu. Například: "Ježíš určitě žil, to je jasné" nebo "Věděli jste, že Ježíš bylo v Izraeli běžné jméno?" Lépe se na takovéto reakce navazuje rozhovor. A to je cíl.



čtvrtek 15. září 2016

Shromáždění a multimedia


Rychle jsme si zvykli na videa a prezentace na našich sjezdech a shromážděních. Bratři se snaží zapojovat nejen náš sluch, ale i zrak.
V našem sále se používá projektor a ve vedlejším sále je velké LCD. Bratři tato zařízení opravdu hojně využívají. Kromě videí, která jsou předepsaná na týdenní shromáždění, mají řečníci také připravené různé prezentace. Nedělní přednášky tedy míváme docela často i s promítanými obrázky. Bratři se snaží zobrazit například různá znázornění nebo výjevy z minulosti (podobně jako při úvodních proslovech v JW Broadcasting).
Prezentace se objevují i při některých proslovech na týdením shromáždění a někdy i na studium Bible. Například včera, když jsme probírali závěr knihy "Napodobujme", měl bratr připravený obrázek se všemi postavami z knihy, abychom si je mohli lépe připomenout. Pak se v textu psalo, že tento svět Satan přeměnil v duchovní poušť. Bratr tedy pustil na projektor obrázek s dunami na poušti. Pak se mluvilo o tom, že máme přemýšlet o dalších biblických postavách a představovat si je v ráji. Na dalším obrázku tedy byla stejná poušť a nad obzorem byl ráj se vzkříšenými. Vyměnil tam za půl hodiny tři obrázky a bylo to velmi působivé. Budu si to dlouho pamatovat.
Pro pouštění hudby a videí se tu používá program od Společnosti, který se jmenuje SoundBox. Program umí přehrávat písně a videa, nahrávat shromáždění, umí přenášet shromáždění (jako Skype) a plno dalších věcí. Nejnovější funkce se objevila po sjezdu. Program začal zobrazovat texty písní během zpěvu, tak jak to bylo na sjezdu.

neděle 28. srpna 2016

Ještě jeden sjezdový

Ondra už vám popsal, jak probíhal slovenský oblastní sjezd v Dudley. I já bych chtěla přispět svou troškou do mlýna a pojmout příspěvek trochu obecněji. Vzhledem k tomu, že jsme z vás všech měli letošní sjezd zdaleka poslední, určitě vám nebude vadit malé opakování...

Během anglické předsjezdové kampaně (Angličané měli sjezd týden po slovenském) na jedné schůzce před službou zazněla otázka: "Kdo z vás byl na sjezdu ještě před tím, než začal studovat?" K mému překvapení se zvedlo asi 5 rukou (bylo nás na sps asi 15-20). "A jak jste se tam cítili?" Shodli se, že to na ně strašně silně zapůsobilo (overwhelmed). Někteří z nich znají pravdu už hodně let, jiní se na svůj první sjezd dostali relativně nedávno. Tahle příprava dala předávání pozvánek ten den novou šťávu :)

Sportovní aréna v Birminghamu, kde se 19. až 21.8. konal anglický sjezd. V pátek (kdy jsem jela i já) tam sedělo 8204 přítomných, v neděli prý téměř 10 tisíc. 
A teď co bych si z programu chtěla zapamatovat:

  • Přijmi zodpovědnost za své duchovní zdraví a svůj postoj - i kdyby to byla jediná část tvého života, kterou máš pod kontrolou. Ať s tebou život mává jak chce, tohle je čistě tvoje volba.
  • Neplýtvej silami na hledání příčiny svého trápení - Jehova deprimovanému Jobovi neukázal ani příčinu, ani budoucnost, ale Boží díla. Tak se Job mohl přestat soustředit na sebe a "podívat se" na Jehovu - na neviditelné
  • Během zkoušek (které nepůsobí, ale využívá) se tě Satan bude snažit přesvědčit, že Jehova se na tebe vykašlal
  • Proč je pýcha nebezpečná? Protože klame: 1) člověk věří spíš sobě než Jehovovi ("ve w se píše tohle, ale...já to vím líp..."), 2) pyšný člověk nepozná, že je pyšný
  • Kdo nečiní špatné, ale ani dobré: "Tvé ruce jsou čisté, ale prázdné"
  • Všechny, kdo zůstanou citově věrní svému manželskému partnerovi, čeká odměna: v novém světě Jehova jejich polovičku tak vylepší, že bude dokonale krásná/ý, štíhlá/ý chytrá/ý a milá/ý.
Jaká myšlenka se líbila vám? Podělte se v komentářích :)

Proč máme Petra rádi

Pozor, následující příspěvek obsahuje moje myšlenkové pochody!

Jak všichni víte, při sborovém studiu Bible teď "propíráme" apoštola Petra. Určitě nejsem sama, kdo má tohohle někdy-příliš-rychle-mluvícího Ježíšova učedníka rád. Ale povězme si upřímně, že je nám často sympatický především kvůli tomu, že to není takový vzorňák jako Pavel. Měl svoje chyby, které jsou v evangeliích jasně vidět, a to nám dělá dobře.
Nicméně...i při středečním rozboru jeho tak trochu nepovedených výroků jsme se o něm při programu z komentářů i od vedoucího dozvěděli mimo jiné:
  • upřímně se zajímal o své přátele (Ježíše)
  • byl štědrý ("dobře že jsme tady, postavíme stany")
  • toužil se zapojit do "teokratických projektů" (vidění)
V tom všem je pro nás příkladem.
Naučila jsem se z toho ještě jedno - totiž proč je mi v tomhle sboru tak dobře. Nikdo nevytahoval Petrovy slabosti, všichni mluvili o jeho dobrých stránkách. Protože tak jsou zvyklí to dělat. I u ostatních ve sboru. Skutečnost, že po několika letech od rozdělení sboru na dva máme už přes 120 zvěstovatelů a že nový služební rok začínáme s 20 pravidelnými průkopníky, s tím určitě souvisí ;)

pátek 26. srpna 2016

Cizokrajná kuchyně v Anglii


Příprava smažených plantánů
Jak už jsem se zmiňoval v některém z dřívějších příspěvků, Anglie se vyznačuje obrovskou kulturní rozmanitostí. V městě Gloucester lidé mluví asi 60 různými jazyky. Je to mimo jiné důsledek Britského impéria, které se rozpínalo po celém světě. Mnoho obyvatel Anglie pochází z bývalých britských kolonií, jako byla třeba Jamajka, Hongkong, Nigérie, Indie, Irák nebo Pákistán.
V Gloucesteru žije například hodně Pákistánců a Indů. S kulturou si přinesli také své jídlo. Je zde proto i mnoho restaurací a obchodů, kde se dají koupit různá cizokrajná jídla, ovoce a zelenina. Docela nás baví poznávat nové chutě.
Stejně jako Američané milují mexickou kuchyni, Angličané milují kuchyni indickou. Už ji taky miluju. Vyzkoušel jsem curry různých pálivostí. Příště se chystám na kuře Vindaloo (z nabídky druhé nejpálivější). Snad to zvládnu. :-)
Dále tu jsou africké restaurace, také prý moc dobré. Zkoumání africké kuchyně je ještě před námi. Často se v ní vyskytují různé ryby, plantány a taky kozí maso.
Jídlo z indické restaurace s dodávkou domu
Jedno z nejrozšířenějších mas v Anglii je jehněčí. Také jsme si koupili mleté jehněčí a jehněčí steaky. Ale nějak nejsme moc zvyklí na zápach jehněčího. Smrdí hlavně jehněčí tuk, a tak ho u steaků budeme pečlivě odstraňovat. Angličané jsou na jehněčí natolik zvyklí, že ten zápach jim už nevadí.
Ve sboru máme mimo jiné i rodinu z Filipín, a Dinah je velmi dobrá kuchařku. Včera jsme u nich byli opět na večeři. Foto jídla přikládám níže. V zakrytých hrncích je především rýže, chilli con carne a bramborový salát na cizokrajný způsob.
Večeře u Filipínců
Rádi chodíme objevovat chutě do pákistánských obchodů. Mají tam například několik desítek druhů rýže. Z ovoce a zeleniny bych chtěl zmínit obří avokáda. Některá jsou až 25cm dlouhá a váží několik kg. Dále různé druhy banánů a plantánů, různé kokosové ořechy a zelenina a ovoce, které ještě neznáme. Poprvé jsem také ochutnal čerstvé datle.
Čerstvé datle
Plantány - vypadají jako divné banány, chutnají jako divné brambory

Smažené plantány












úterý 16. srpna 2016

Sjezd Dudley 2016

V sobotu a v neděli jsme byli na regionálním sjezdu v Dudley. Byl ve slovenštině, ale kdyby někdo dělal o přestávce statistiku, kdo mluví jakým jazykem, zřejmě by vyhrála romština.
Sjezd trval jen dva dny a zazněly na něm programy ze všech tří dnů sjezdu. Oba dny jsme končili později a měli kratší přestávky, ale přesto některá sympozia byla vynechána. V Anglii není dostatek slovenských řečníků, a tak většina proslovů byla puštěná ze záznamu ze slovenského sjezdu v Bratislavě. Závěrečný proslov měl bratr z odbočky v Londýně a to bylo tlumočené do slovenštiny.
Účast byla okolo 440 návštěvníků. 7 bratrů a sester bylo nově pokřtěných. Mezi nimi i jedna sestra z naší aktivity. Na slovenských sjezdech v Anglii je takový zajímavý úkaz - na regionálním sjezdu je méně účastníků než na krajských sjezdech. Je to tím, že většina Slováků a Čechů jezdí přes léto na dovolenou do rodné země. Na krajských sjezdech, které jsou na jaře a na podzim, tedy bývá účast okolo 700 lidí.

Na sjezd jsme jeli vlakem. Bylo to moc prima společenství.
Sjezdu se účastnilo i několik Angličanů z naší skupinky. Ti z programu asi moc neměli, ale přesto si užívali videa a společenství. Snažili se chytat nová slovíčka.
V Dudley je moc pěkná sjezdová hala. Je to už starší budova, ale moc pěkně udržovaná a s výzdobou ve starém stylu.


Fotky z této akce jsou k nahlédnutí zde:
https://goo.gl/photos/sAJWQQmJCkShCvz39

čtvrtek 11. srpna 2016

Perličky z uplynulého týdne

The Right Man for the Job...


Studium Strážné věže vedl v neděli pro anglickou část sboru bratr Potter. Dělá to běžně, ale při článku o velkém Hrnčíři to poprvé bylo vtipné.

Komentář z téhož studia v češtině:

Dostat radu, to je snadné. Přijmout ji, to je těžké.

Vždyť to máte ve svojí Bibli!

Jeden přátelský Čech nás pozval dál a během rozhovoru začal vehementně propagovat nauku o trojici. Nakonec argumentoval tím, že v Bibli je jasně řečeno, že trojice existuje. Umíte si představit, že jsme byli nadmíru zvědaví, kde se něco takového dá v Bibli najít. Odkaz z hlavy nevěděl (kupodivu :)), a tak zavolal "Pastora na telefonu". Po několika minutách hledání se pastor či podpastor, či co to bylo za funkci, vytasil s tím, že to najdeme v naší Bibli (od svědků), úplně na konci. Ano, našli jsme to. Je to heslo č.34 v Námětech k rozmluvám :D

pátek 8. července 2016

Česká aktivita v Gloucesteru

Česká skupinka při studiu SV ve vedlejším sále
Minulý a předminulý týden jsme měli se studiem Strážné věže i přednášku. Studium SV máme už pravidelně každý týden, přednášku průměrně jednou za měsíc. Tentokrát jsme měli dvě přednášky za sebou a pokaždé na ně přišlo přes 30 návštěvníků. Přibližně třetina byli zájemci, třetina Angličani, kteří se učí česky a třetina čeští nebo slovenští zvěstovatelé.
Do české aktivity nyní patří 6 českých zvěstovatelů, 3 slovenští a 6 anglických. Na studiu SV jsou díky tomu hodně rozmanité komentáře. Angličané odpovídají jednoduše a odpovědi většinou čtou. Přípravě věnují hodně času. Většina odpovědí je pak na českých s slovenských zvěstovatelích. Ti si užívají toho, že po dlouhé době mohou vyjadřovat komentáře v rodném jazyce. Hodně z nich se hlásí skoro na všechny otázky. Hlásit se začínají poslední dobou i zájemci, a to i ti, kteří studují teprve velmi krátce. Je tu vždy úžasná atmosféra. Zájemci se tu cítí moc pěkně.
V obvodu v Gloucesteru máme něco přes 300 českých nebo slovenských adres. Každý týden má naše aktivita v sobotu schůzku před službou. Kdo je v aktivitě už delší dobu, zná všechny čechoslováky už osobně. Hodně z nich už někdy studovalo a jsou naklonění k pravdě. Přibližně 2 měsíce trvá, než obejdeme obvod, pak měsíc vyhledáváme nové adresy. Romové se často stěhují, musíme je občas znovu hledat.
Ve službě to chce velmi trpělivý přístup. Minulý rok se například nechal pokřtít bratr, který znal pravdu 25 let. V minulosti studoval už vícekrát. Nedávno začal znovu studovat (snad po dvacáté), tentokrát, ale přestal kouřit a velmi rychle se nechal pokřít. Je příkladem pro další členy rodiny. Jeho manželka už je nepokřtěná zvěstovatelka a mluví o křtu. Jeho dcery a jeden zeť také studují.
Kurz češtiny
Do české služby se zapojují horlivě i Angličané. Naučí se několik vět s úvodem a pak zvou na přednášky nebo dávají traktáty. Navíc se pilně učí česky. Každý týden tu máme kurz češtiny. Když se snažíme vysvětlit gramatiku Angličanovi, tak si uvědomujeme, jak je vlastně čeština složitý jazyk. Mají to těžší než my, kdo se učíme anglicky.
Celkově je česká aktivita malá, ale šikovná. Má moc pěkného, kamarádského ducha. Anglický sbor, jehož jsme součástí, nás hodně podporuje. Jsou nadšení z každého pokroku.

pátek 17. června 2016

Anglické počasí


Sedíme zrovna v kavárně, protože venku leje jako z konve. Chápu se příležitosti a napíšu pár řádek o počasí. Češi si anglické počasí představují často jako déšť střídající se s mlhama.
Mlhu jsme tu ještě neviděli. Prší ale celkem dost. Pokud porovnám s ČR, tak počet srážek je tu větší. Není neobvyklé, že se tu počasí změní několikrát za den. Z krásného sluného dne do zataženého deštivého a obráceně.
Co je tu ale o dost stabilnější, tak jsou teploty. Golfský proud vykonává svou práci. Teploty se tu tento měsíc pohybují od cca 18 do 23. V ČR jsou deště sice méně časté, ale zase studenější a vytrvalejší. Když jeden den stoupla teplota na 25 stupňů, místní už mluvili o strašném hicu, který je na hranici snesitelnosti.
Bavil jsem se s místním bratrem o počasí během roku. Říkal že nejlepší počasí tu bývá v srpnu a září. Docela pěkně tu bylo také v květnu. Červen a červenec prý bývá studenejší a deštivější než květen. Tento rok to zatím vychází.
Angličané o počasí vtipkují, často se o něm baví, ale jinak by ho za nic nevyměnili. Milují to tak, jak to je.
Ve školách si české maminky často stěžují, že děti vyženou o přestávce ven za každého počasí. Tvrdí, že děti pak budou nemocné. Anglické děti chodí většinou velmi nalehko. České se zpravidla odváží odložit nějakou tu vrstvu oblečení, až když rtuť teploměru zdolá alespoň 20° hranici. Respektive jejich maminky jim to dovolí. Výsledkem je ale překvapivě to, že jsou anglické děti otužilejší a zdravější než české.
Na schůzce s průkopníky se počasí probíralo jako jeden z problémů kterým průkopníci musí čelit. Někdy se člověku prostě nechce ven, když se po skle plazí dešťové kapky. Ale nakonec to nikdy není tak strašné, jak to vypadá přes okno z domova. Spíš než deště tu jsou poměrně přívětivé přeháňky, při kterých se dá často obejít i bez deštníku. Že se tu opravdu dešťů průkopníci nebojí svědčí i oznámení z našeho posledního shromáždění. Oznamovaly se na něm další přírůstky v řadách pravidelných průkopníků. Nyní jich bude v našem sobru sloužit 15.

úterý 7. června 2016

sobota 4. června 2016

Výlet do Weston-Super-Mare

Ve čtvrtek jsme byli s Patem, Dinah a Isabellou a s Rusem a Diane na výletě u moře. Navštívili jsme městečko, které se jmenuje Weston-Super-Mare. Ptáte se asi jako já: které město může mít v názvu Super-Mare? Jako kdyby se Veselí jmenovalo Veselí nad Super Moravou. Tady ale dělají, že je to úplně normální. Město má asi 70 000 obyvatel, jsou v něm dva sbory a vyniká tím, že je tam jeden z nejdelších odlivů na světě.
Při odlivu se břeh vody posune asi o 1 míli. Když jsme dojeli byla souš až na nedaleké ostrovy. I když je pláž písečná, dno moře je bahnité a přechod na ostrov by byl nebezečný.
Městečko působí jako klasické přístavní výletní středisko. Pobřeží je z bílého kamene a je tu plno palem a slunce. Jen počasí jsme tu měli s o 10° nižšími teplotami, než je v tuto dobu běžné třeba v Chorvatsku.
Fotky přidám na google později.

středa 25. května 2016

České shromáždění

Od minulého týdne budou v našem sboru pravidelné studium SV v češtině. Zatím to probíhá tak, že přednáška je společná v angličtině, pak se česká skupinka přesune do zadní místnosti a máme český rozbor SV. Minulou neděli se nás sešlo 18. 5 Čechů, 4 Slováci, pak další bratři, kteří se učí česky - 6 Angličanů a 3 Filipínci. Někteří Češi a Slováci se hlásí na každý odstavec. Užívají si toho, že rozumí a mohou se volně vyjadřovat.
Bratři, kteří se učí česky nás mocně podporují. Zatím nejsou moc pokročilí, tak jim příprava zabere hodně času. České odpovědi mají napsané a čtou je.
Minulý týden dokonce četl anglický bratr odstavce. Stálo ho to hodně času než si vše nacvičil. Jeho výslovnost byla excelentní. Vše jsme rozuměli.

pondělí 23. května 2016

Stěhování 2. díl

Tak jsme v novém domečku. Při stěhování se naplno projevila pohostinnost místních bratrů. Protože máme bydlení bez nábytku a vybavení, místní sbor udělal seznam věcí, které nám mohou dát nebo půjčit. V den stěhování si bratři domluvili půjčení dodávky a svezli nám od ostatních všechny věci ze seznamu. Dostali jsme ledničku, pračku, vysavač, postel, stůl a židle, prostě téměř vše co jsme potřebovali.
Sestra nám ještě přivezla večeři, protože se bála, že si večer nestihnem navařit.
Celý den k nám chodily návštěvy a každý nám něco přinesl. Kromě plno praktických věcí se nám tu sešlo i pár přáníček.
Čekali jsme, že nám místní pomohou, ale toto předčilo veškerá naše očekávání.
Snažíme se to teď posílat dál, a být podobně pohostinní, ale nějak mám pocit, že za každou laskavost se nám jich deset vrací. Ach jo.


Kuchyň má kromě normálního také dvě střešní okna. Na jídlo tedy vidíme dobře. :-)



Koupelna je veliká a má jak sprchový kout, tak vanu.


Přání v češtině od Angličanů



Po schodoch

Pat s medailí.

sobota 14. května 2016

Stěhování 1. díl



Tak je to tu. 10.5. jsme se odstěhovali od rodiny, kde jsme mohli skoro měsíc a půl bydlet, do vlastního pronajatého domečku. Bydlí se tu trochu jinak než v ČR. Paneláky jsou doménou komunistické éry. V Anglii se s nimi nesetkáme. Jsou tu buď sdílené domácnosti, bytovky, řadovky nebo klasické domy. Nejlevnější variantou je sdílená domácnost. V podstatě v jednom domě bydlí více nájemníků a každý má svůj pokoj. Toalety, koupelna a kuchyň bývají společné. Flat je bydlení, které se nejvíc podobá české bytovce. V jednom domě je více oddělených jednotek. Toaleta a koupelna je většinou v každém bytě, ale někdy bývá i jedna na patře. Dále se tu bydlí v takzvaných terraced house, to se nejvíc podobá české řadovce. Baráčky nalepené na sobě. Zde je to daleko nejčastější způsob bydlení. Nejdražší je pak dům (detached house), což je oddělený dům se zahradou. Kromě těchto základních typů se tu ještě setkáváme s mezonetem (maisonette). To je dvoupatrový dům nebo řadovka a v každém patře bydlí někdo jiný. Někdy se dá pronajmout i takzvaný attachment, což je v podstatě český vejminek.
Nám se podařilo sehnat terraced house. Tedy dvoupatrovou řadovku se dvěma ložnicemi, obývákem, kuchyní a přijímacím pokojem.
Bydlení je na nás trochu větší, ale zase má ideální polohu. Blízko k sálu, blízko do obvodu.
Domeček je čerstvě zrekonstruovaný. Skoro vše je tu nové. Zezadu je malý dvorek.
Sehnat podnájem tu není tak snadné jako v ČR. Bydlení tu pronajímají buď přímo vlastníci nemovitostí, těm se říká landlordi. Nebo realitky, kterým se říká Agency. Dům od landlorda je levnější, ale zase většinou nevrací deposit a bývají s ním problémy, když je potřeba něco opravit. My máme pronajatý dům přes Agency. Agentura si každého nájemníka důkladně prověřuje. Museli jsme zaplatit asi 250 liber za takzvaný cheking. Při něm si prověří, jestli máme čistý rejstřík, jestli jsme v Anglii legálně, uvádí se tam i kontakt na někoho známého, kde si ověří naší pověst a především si prověří, jestli máme peníze a příjmy na to, abychom mohli platit nájem. Pokud chekingem neprojdeme, peníze se nevrací.
Předchozí realitka nám dům zamítla, protože nemohli ověřit české příjmy a požadovali po nás úspory alespoň £ 27 000.
Současný domeček jsme sehnali především díky dobré pověsti místních bratrů. Agentura má dobré zkušenosti se svědky Jehovovými a tak když zjistila, že i my jsme svědkové, tak nám dali přednost. Moc si toho vážíme.
Příště se připravte na neuvěřitelné vyprávění o tom, jak nás podpořil místní sbor při stěhování.




neděle 8. května 2016

Co jsem se naučila od dalšího krajského Angličana

Jak už víte od Ondry, dneska skončila naše první spolupráce s krajským dozorcem v Anglii (ale ne první s anglickým krajským dozorcem :)). (Ne)překvapivě probíhá dočista stejně jako u nás, ale to neznamená, že jsem se nenaučila nové věci ;) Tady jsou:

Místní potřeby v týdnu před návštěvou bratři věnovali přípravě sboru na spolupráci. Dozvěděli jsme se, kdy budou které programy a jaké náměty bude bratr rozebírat v proslovech. Koordinátor nám kladl na srdce, abychom projevili pohostinnost (kterou je místní sbor "notoricky" známý :)) mimo jiné i účastí na schůzkách. Zřejmě i díky tomu přišlo na sobotní dopolední schůzku před službou 88 lidí! Ale myšlenka, která mě nejvíc zaujala, zazněla v závěru místních potřeb:

"Ať v neděli večer Parkerovi odejdou občerstvení, posílení, šťastní a povzbuzení" (Římanům 1:12)
Jestli budu na tohle myslet, z každé další spolupráce budu mít ještě lepší pocit než dřív :)

Úterní program: Ať vás neustále přeměňuje síla Božího slova
Myšlenka, kterou jsem si odnesla, zdánlivě tolik s námětem nesouvisí, ale chci si ji zapamatovat:
Proč nás vedoucí sbor pořád nabádá, abychom vedli jednoduchý život? Protože chtějí, abychom toho táhli co nejmíň, až přijde konec. (Matouš 6:21,22)

Středeční schůzka s průkopníky: Můžete přenášet hory
Objev večera byl pro mě spojení Matouše 17:20 s Jobem 9:5: "Odsouvá hory, takže lidé [o nich] ani nevědí"
Možná poprvé v životě jsem pochopila, jak to Ježíš myslel s tou vírou jako semínko a horou, která kvůli tomu skočí do moře. Na několika zkušenostech bratr ukázal, jak různí zvěstovatelé, s překážkami jako hory, udělali určité kroky (+modlitba) k průkopnické službě (=projev víry, semínko) a Jehova pak tu horu (překážku, kterou ovlivnit nemohli) odstranil.
Proslov se točil kolem prvního výstupu na Mount Everest (hora, chápete? :)). Mimo jiné se od horolezců můžeme naučit, že je dobré postupovat po etapách (základní tábory, aklimatizace). Podobně se doporučuje před pravidelnou průkopnickou několikaměsíční aklimatizace v pomocné průkopnické (zvykání si na režim, získání ON a DBS).

Pátek: služba s Julií, manželkou Darrena. Líbilo se mi, jak vydala svědectví na ulici - vypadalo to tak jednoduše! Míjely jsme dvě mladé afričanky zabrané do rozhovoru, Julie je pochválila, že jim to sluší (podle pravdy :)) a pak řekla něco ve smyslu: Jsme svědkové Jehovovi, znáte nás? Přijďte se někdy podívat k nám do sálu Království (a dala každé pozvánku). Máte tu i svou církev, že? a zbytek už si nepamatuju, ale působilo to úplně přirozeně a bylo to velmi stručné. V podstatě osnova rozhovoru byla:
Řekni něco hezkého, pozvi je na shromáždění, příjemně se rozluč.

Neděle, závěrečný proslov: Unavení, ale ne vyčerpaní
Když jsme unavení, co nám pomůže zůstat vzhůru? Darren uvádí vlastní zkušenost:
Na pódiu se mi nikdy zívat nechce, i když jsem unavený stejně jako když sedím.
Poučení? Když se "pohroužíme" do duchovních věcí (zvlášť pokud to zahrnuje mluvení :)), naše tělo se může svézt - stejně jako Ježíš jako zázrakem znovu nabral sílu, když mluvil se Samaritánkou. Únava zůstane, ale nebudeme "vycucnutí"


Organizace megaschůzky před službou

Na fotografii níže není shromáždění, ale sobotní schůzka před službou s krajským dozorcem. Bylo nás celkem 88. Pokud porovnám s obdobným shromážděním ve Veselí, tak úměrně k počtu zvěstovatelů to vyjde asi podobně.
Jen jsem byl zvědavý, jak se bratrům podaří zorganizovat všechny zvěstovatele do služby. Jednoduše si dobře rozdělili práci a všichni ochotně spolupracovali. Vedoucí schůzky měl na starost jen rozebrání jedné biblické myšlenky. Pak několik dalších bratrů mělo připravený obvod a měli na starost nějakou skupinku zvěstovatelů. Ve své skupince pak všechny obešli a tomu kdo neměl partnera nebo obvod někoho přidělili a nadiktovali mu ulice a čísla domů které mají navštívit. Partnera měli domluveného skoro všichni, obvod neměl skoro nikdo, protože osobní obvody se tu zvěstovatelům nepřidělují. Obvod sboru je na to moc malý. Zvěstovatelé si vše poznačili a vyrazili. Do cca 30 minut už vyjíždělo poslední auto z parkoviště.


čtvrtek 5. května 2016

Schůzka s průkopníky při návštěvě KD

Tento týden máme spolupráci s KD (zde CO). Je z Londýna a jmenuje se Darren Parker. Je nejen dobrý řečník, ale i dobrý herec. Při proslovu hodně věcí zahraje, takže z jeho proslovů si něco odnesu i já. :-)
Například nám popisoval, jak funguje dvojsečný meč, ke kterému Pavel přirovnával Bibli. Dvojsečné meče měly ostří na obou stranách a také zářezy v čepeli. Při souboji s ním voják nesekal, ale do nepřítele ho zabodnul. Pak když ho vytáhnul, zářezy udělaly svou práci a z nepřítele meč vytáhl vnitřnosti. (Bratr se omlouval všem co byli po večeři, ale Pavel si začal :-).) Podobně Bible dokáže do člověka proniknout a na světlo dostat i ty nejvnitřnější pohnutky a úmysly srdce.
Níže je fotka ze schůzky s průkopníky. Tento měsíc tu průkopničí asi 40 zvěstovatelů (z toho pravidelných je něco přes 10), takže bylo opravdu plno. Protože v sále jsou každý večer shromáždění, měli jsme schůzku v pronajatých prostorách v pečovatelském domě. Námět schůzky byl z Matouše 17:20. Vírou můžeme přenášet hory. Hory mohou být překážky v průkopnické. Například: nemoc, počasí, nezájem v obvodu, apod. Víra nám pomůže, abychom při prvním problému průkopnickou nevzdávali, ale začali modlitbou o pomoc.
Také nám říkal některé podněty pro službu s vozíky.
Doporučoval mít v jednom vozíku jen jeden námět a každý týden to střídat. Kolemjdoucí se tak mnohem rychleji zorientují, než když tam je plno různé literatury. Když pak chce někdo něco, co nemáme, můžeme to využít a domluvit se s ním na ON.
Vyprávěl zkušennost, že kolem vozíku chodili jednou zahraniční turisté, a tak bratři dali do vozíku tablet a přehrávali stále dokola video v cizím jazyce (japonštině). Přitáhlo to mnoho kolemjdoucích.
Pak připomínal, že bychom neměli u stojánků jíst a pít a neměli bychom sedět (když už musíme, tak aspoň na lavičce, ne na rybářské stoličce :)). Spíš vyhlížet po rozhovorech.



 

neděle 1. května 2016

Car boot sales


Dnes jsme byli rano na car boot sale. To je mistni trh, kam prijedou lide z okoli a prodavaji vse co maji doma navic. Car boot sale znamena doslova prodej z kufru auta. Da se tam koupit temer vse. Od nabytku, pres obleceni a naradi az po ovoce, zeleninu a maso z farmy. Vse samozrejme velmi levne. Dnes jsme nakoupili jen ovoce a zeleninu, po prestehovani do pronajateho bytu tam zkusime sehnat nejake zidle a podobne vybaveni do bytu.
Před odjezdem do CR bychom tam zase vše zkusili prodat.

neděle 24. dubna 2016

Včerejší přednáška v češtině v Gloucesteru

Včera byla v našem sále přednáška v češtině. Podobné akce se tu pořádají jednou za měsíc. Bratři předtím prochází české adresy s pozvánkou. Vzhledem k tomu, že český obvod tu není moc veliký (cca 350 adres), stačí zvěstovatelé z české aktivity pozvat každý měsíc drtivou většinu Čechů a Slováků v obvodu. 
Místní bratři jsou velice pohostiní. Zajistí dovoz a odvoz pro zájemce. Po shromáždění pozvou návštěvníky na "malé občerstvení". Při něm se věnují všem zájemcům, kteří dorazili. Je to moc příjemné a zájemci se tu cítí příjemně.
Na včerejší přednášce se nás sešlo celkem 31. Po přednášce jsem si domluvil s jedním návštěvníkem biblické studium. Dal mi své telefonní číslo a adresu a v úterý se snad uvidíme.
Jinak už tu mám dvě biblická studia a rýsují se dvě další. :-)


neděle 17. dubna 2016

What is right?

V nadpisu narážím na všem známý fakt, že Angličani jezdí na špatné straně silnice. Zajímavé je, že angličané si myslí, že na špatné straně jezdíme my. :-)
Ani jsem si dřív neuvědomoval, jak moc máme zažitý provoz vpravo, a co vše se tím vlastně mění.
Tak samozřejmě volant je v autech vpravo. Stále chci ale někdy nastupovat do cizího auta na místo řidiče, místo spolujezdce.
Na přechodech se automaticky podívám nejprve na špatnou stranu. Radši se teď dívám na obě strany, než vstoupím do silnice. Když se dívám jen na anglicky správnou stranu, mám pocit, že mě něco zezadu přejede.
Když se vezeme s někým autem a on vjede na kruhový objezd z druhé strany, skoro křičím hrůzou.
V podchodech a na veřejných schodištích se chodí po druhé straně než u nás.
A jedna zajímavost, nevím jestli to souvisí s provozem na silnicích, ale při pexesu jsme se střídali obráceně, než je to běžné u nás.

Venkovský obvod

Několik obrázků z páteční služby ve venkovském obvodu:


Asi to není moc vidět, ale jsou tam tři koně a lama


Dědiny tu bývají roztahané...


I sem už vtrhlo jaro a nedá se zastavit :)


Páteční dopolední schůzky mají největší návštěvnost, a není divu: jede se "na vzduch" a po hodině a půl služby je coffee break (káva, čaj, buchty...). Je to takový služební odpočinkový den (po ostatních pěti týdenních schůzkách kafíčko není, to by toho místní průkopníci moc nenasloužili :))

čtvrtek 14. dubna 2016

Rozmanitost v obvodu

Charakteristickým rysem Anglie je obrovská rozmanitost. Včera jsme ve službě dům od domu mluvili během jedné hodiny s Indy, Pákistánci, Poláky, Slováky a taky jsme narazili na jednoho Angličana. :)
Lidé z mnoha koutů světa si přinesli své náboženství. Na každém rohu tu je kostel, mešita nebo modlitebna či jiná náboženská budova.
Žije tu mnoho muslimů. Služba v muslimském poli je velmi obtížná. Muslimové, s kterými jsme mluvili, byli milí a přátelští. Jsou velmi silně věřící a mají zde aktivní komunitu. Proto je velmi těžké, aby někdo přišel na shromáždění nebo začal studovat.
Češi a Slováci tu reagují zpravidla podstatně lépe než v ČR. Většina z nich jsou Romové. Neexistuje snad nevěřící Rom. Problémem je většinou spíš v tom, že vztah k Bohu berou jen citově. Necítí potřebu studovat. (Jsou samozřejmě světlé výjimky.) Co ale milují skoro vždy, jsou videa a filmy. Těch máme naštěstí velkou zásobu.
V obvodu jsou i někteří neromští Češi. Jsou také velmi přátelští.
Rasová a náboženská rozmanitost naučila Angličany toleranci. Je velmi osvěžující mluvit s lidmi, kteří nemají náboženské předsudky.
Jeden bratr začínal rozhovor: Dobrý den, jsem z místního sboru Svědků Jehovových. Dnes se s lidmi bavíme o tomto námětu. A podával oslovenému časopis.
Tento úvod by v ČR asi moc nefungoval. O studium zde Angličani moc zájem nemají, ale řeknou to slušně a často si chvilku společensky popovídají.
Bratři se také snaží, aby se oslovený cítil při rozhovoru příjemně. Jsou velmi empatičtí. Rozhodně na druhé netlačí. Někdy se celý rozhovor točil jen kolem toho, jak mají pěknou zahrádku. Obvod zde propracovávají cca 1x za 3 měsíce. Takovýto přístup je tedy nutností. Kdyby se lidé při rozhovoru s námi necítili dobře, už by tu bratři žádné rozhovory neměli.

 Kostel anglikánské církve

 Armáda spásy

 Mešita

Metodistická modlitebna


Moje worcesterové dobrodružství

Předem upozorňuju, že tenhle příspěvek je (jako jiné moje literární výtvory) nechutně dlouhý a není ani o službě, ani o sboru. Abyste neřekli, že jsem vás nevarovala...

Jsem v Anglii dva týdny a už mám za sebou první samostatný výlet :).

Čekal mě pohovor kvůli získání NIN (national insurance number), bez kterého v Anglii nemůžete pracovat. Ondra ho nepotřebuje, protože pracuje v ČR (virtuálně). Aby to imigranti neměli tak jednoduché, musí si nejdřív zavolat, přitom se jich úředník zeptá na adresu, a pak je pošlou na interview do úplně jiného města :). Já jsem měla jet do Worchesteru (odtud je to necelých 40km).

Malá odbočka ohledně výslovnosti názvů anglických měst. Zajímavé je, že v USA a Kanadě zpravidla najdete ke každému britskému městečku jmenovce, ale Američani název vyslovují jinak (asi tak jako my). A Britové si z nich kvůli tomu samozřejmě utahujou. Takže jsem nejela do vorčestru, ale do "vustru" :)

Vlakové spojení do Worchesteru je o dvě hodiny rychlejší a jen o maličko dražší než autobus, takže jsem si den předem přes internet koupila lístky, ráno mě Doug odvezl na nádraží, jízdenky jsem si vyzvedla v automatu, našla správné nástupiště a nastoupila do vlaku. To už s Ondrou umíme.
Za 40 minut mě přivítalo město přibližně stejně velké jako Gloucester, ale ještě hezčí, zvlášť když svítí sluníčko, jako tentokrát.
U pohovoru v Jobcentre mám být o půl druhé, ale přijela jsem už ve čtvrt na jedenáct, abych mohla provést průzkum místních geodetických firem a jejich možného zájmu přijmout figuranta na částečný úvazek. No, tahle část plánu nedopadla úplně podle očekávání - z pěti vytipovaných firem (což je asi tak o 5 víc, než jsem vypátrala v Gloucesteru) jsem našla jedinou. Na jedné z adres jsem objevila zeměměřickou školu, kde mi ochotný učitel poradil (a potvrdil, že obě hledané firmy už tu nejsou). Dvě další adresy byly prostě soukromé domy bez vyznačené firmy a já neměla odvahu zaklepat a zeptat se...
Nicméně jak jsem řekla, znamenalo to dlouhou procházku (s čímž jsem počítala) za krásného počasí (s čímž jsem nepočítala), nádhernými parky a malebnými ulicemi s dobře udržovanými domy a spoustou obchodů. Schválně by mě zajímalo, kolik tu stojí bydlení, protože to vypadá, že hodně.

Na pohovor v Jobcentre jsem se náležitě vybavila - vzala jsem si všechny možné dokumenty a připravila se na zevrubný výslech, kde budu muset složitě dokazovat, kde bydlím. Zbytečně :). Ujal se mě přátelský pán středních let s plnovousem a dlouhými vlasy. Vzal si pas, pár údajů si zkontroloval dotazem, vyplnil formulář, dal mi ho podepsat a dostala jsem papír, že jsem oficiální žadatel o NIN a můžu tedy už teď začít pracovat. Cca za 4 týdny můžu čekat dopis s kýženým číslem. Tak doufám, že dorazí, protože dopis s pozváním na pohovor (který jsem hodlala použít jako proof of adress - doklad o adrese), jsem nedostala.

Z Jobcentre jsem se vydala hledat zbývající dvě geodetické adresy a na jedné jsem absolvovala velmi krátký pohovor - vynořila jsem se ve dveřích během velmi busy odpoledne a vzhledem k mým požadavkům se mnou byl šéf rychle hotový. Můj počáteční optimismus rychle ochladl, když mi připomněl, jak pracují geodeti v UK. Na rozdíl od ČR, kde se firma zpravidla orientuje na území v okruhu do 50km od kanceláře, do terénu se vyjede ráno a přijede když ne do konce pracovní doby, tak aspoň do setmění, tady mají daleko větší "rozmach". Berou zakázky po celé Anglii, takže třeba v pondělí ráno (nebo v neděli večer) vyjedou do Londýna, tam měří dva dny v kuse po šestnácti hodinách a ve středu jsou doma jako na koni...Nabírat a zaškolovat ženskou, která si kdysi odměřila pár desítek hodin a teď si vymýšlí úvazek na 1-2 dny v týdnu, není zrovna výhodné. Jsem ale aspoň už trochu v obraze a až budu otravovat další firmy telefonicky nebo mailem, nabídku náležitě přizpůsobím. Anebo budu dělat něco jiného, no...

Ale ani tenhle mráček, který se přehnal přes slunnou oblohu mého sebevědomí, nic nezměnil na faktu, že jsem si dnešní výlet náležitě užila. Jakož i moje nožičky, které jsem před odjezdem domů nechala spočinout v důvěrně známých Starbucks (když jde o jídlo/pití+WiFi+WC, nehodlám už v cizích městech nic riskovat :)). Odpolední liják s hromobitím (předpověď počasí opravdu slibovala bouřku) jsem proseděla v čekárně na nádraží a ve vlaku. Ve Worcesteru jsem pořídila i pár fotek, které vám přidám do G+, jakmile budu mít čas je hodit do počítače a zjistit, jestli jsou k něčemu.

Všem, co dočetli až sem, přeju dobrou noc.

pondělí 11. dubna 2016

Výlet české skupinky do Forest of Dean

V sobotu jsme vyrazili do nedaleké přírodní rezervace v Walesu. Ve Walesu moc lesů není, Forest of Dean je světlá výjimka. Jedná se o divoký les plný zvířat se vzrostlými, převážně listnatými stromy.
Jak už to ve Walesu bývá, počasí se opravdu rychle mění. My jsme během několika hodin zažili prudký ledový liják s kroupami, pak svěží jarní počasí a nakonec jsme si užívali slunného dne s téměř letními teplotami.

Kromě krásné přírody jsme trochu lépe mohli poznat ostatní ze skupinky.

Fotky z naší akce jsou zde: https://goo.gl/photos/LEAF8RrHTsjDEbnD8

Přezouvání

Když angličan přijde na návštěvu nebo domu, tak se zpravidla nepřezouvá.  Angličani mají doma koberce a chodí po nich v botech z venku. Výjimkou je, když venku prší nebo je bláto a podobně.
Angličané proto nemají také doma běžně lžíci na boty. Když jsem se u někoho na návštěvě ze začátku vyzul, musel jsem pak bojovat s obouváním ve stísněném prostoru na chodbě a bez lžíce. Zvyk nevyzouvat se na návštěvě jsem tedy brzy přijal.

Podezřívám angličany, že tento zvyk zavedli proto, že skoro v každém domě tu mají kočky. Která kočka pak odolá, když potřebuje vykonat potřebu a vidí na chodbě mnoho nestřežených párů bot? :)

středa 6. dubna 2016

Pozdravy v anglii

Dnes jen krátký postřeh. Angličani si opravdu většinou nepodávají při pozdravu ruce. Když jsem došel poprvé na sps, obešel jsem všechny, pozdravil je a podal jim ruku, připadal jsem si pak jak exot. Ne že by nikdy ruku nepodali, ale je to tu brané spíš jako formální přivítání. Ruce si podávají třeba obchodníci. Ve sboru to tak moc není.
Také mohu potvrdit, že to, že jsou angličani chladní a neobjímají se je mýtus.  Angličani v našem sboru se objímají a líbají neustále. Odvažuji se tvrdit, že jsem jsem se ještě s víc líbacím a objímacím sborem nesetkal.

úterý 5. dubna 2016

Schůzky před službou

Ve sboru je každý den (kromě úterý) schůzka před službou. Na 125 zvestovatelů to je asi nutnost. Na včerejší nás bylo 25. Seděli jsme ve dvou malých místnostech a někteří i na zemi. Když se pak přiděluje kdo kam půjde, všichni si vytáhnou blok a zapisují si čísla domů, která jim nadiktuje bratr co sps vede.
Bratři tu někdy dávají k dispozici dům pro sps, i když sami musí být jinde. Prostě jen někomu kdo na sps jde půjčí klíče.
Na sps to je samá legrace a velmi příjemná atmosfera. Na většině sps bratr rozebíral nějaký text nebo myšlenku z SV.
Zajímavé je že některé sps začínají v 11:00. Anglický lunch (oběd) je spíš menší svačinka než oběd. Rozhodně to není takový rituál jako v ČR. Vše si vynahradí při večeři. Říkají tomu tady tea (čaj) ale při tom to je vydatné jako oběd v ČR.

Dojmy z anglických domácností


Dobrý obrázek o anglických domovech i místním jazyce si můžete udělat z tohohle anglického videa.

Proč o tom začínám - hledáme sami nějaké hnízdo, protože u Douga a Julie je to prima, ale nepřijeli jsme sem, abychom se k někomu na pár měsíců nakvartýrovali, že...

Jaká je společná charakteristika anglických domácností? Všechno je malinké. Malinká kuchyň, malinká koupelna, malinká ložnice (nevypadá tak, dokud tam nedáte postel) a vzadu malinká zahrádka, která je někdy tak mini, že tam majitel má jen umělý trávník :). Zkrátka co je malé, to je hezké - anebo to prostě jinak nejde. Koneckonců málokterý dům tady má víc než dvě podlaží, tak se s tím prostorem museli popasovat nějak jinak. Ostrované si na stísněné poměry zřejmě zvykli.

Snad najdeme něco malinkého i pro nás dva...

neděle 3. dubna 2016

Dnešní večeře a společenství

Dnes nás pozval na společenství a na večeři náš koordinátor.
Bylo to velmi anglické. Anglická večeře, pivo, whisky a suchý anglický humor.
Např. Koordinátor říká: kdybyste měli nějaký problém, přijďte za mnou. Určitě nikdy nechoďte za tímto chlápkem a ukazuje na svého nejlepšího kamaráda u kterého bydlíme.

pátek 1. dubna 2016

Náš nový sbor Gloucester Tredworth v číslech + první dojmy a zkušenosti


Ve středu jsme byli poprvé na shromáždění v našem novém sboru Gloucester - Tredworth. Přivítali nás tu úžasně. Až jsme se při vyhlášení našich jmen z pódia a následujícím potlesku červenali. Máme teď 125 zvěstovatelů z toho 11 průkopníků.

Obvod sboru je poměrně malý. Je tu jen necelých 30 obvodů. Pochopil jsem, že o osobním obvodu si tu mohu nechat jen zdát. Měl jsem si toho ve Veselí víc vážit. :-)

V českém poli je cca 300 adres. Na památné slavnosti bylo 25 čechů a slováků.

Dneska i včera nás bratři brali na nějaké adresy. Většině lidí se rozzářili oči, když slyšeli češtinu. Já jsem se také rozzářil, protože z té angličtiny všude kolem se mi už trochu točí hlava. Máme domluvené 4 ON. S jednou paní jsme domluvení příště na studium. Měla plno otázek, čte si Bibli, vypadá to zatím velmi nadějně. Myslím, že za první cca 3 hodiny služby to není tak špatné. :-D

Dopoledne jsme byli v anglické službě na nefalšovaném anglickém venkově - tedy "in countryside". Bál jsem se jako poprvé ve službě. Nabídl jsem traktát a už jsem se chtěl loučit, protože jsem moc nevěděl co říct dál. K mému zklamání se paní ale chtěla bavit dál. Z toho co jsem pochopil razila heslo faith in action, tedy asi má něco společného s armádou spásy. Velmi milá paní, až jsem se obával, že budu mít i první ON v anglickém poli. Naštěstí mě zachránil můj spolupracovník (bratr z Filipín) a ON si napsal. :-)

Po službě jsme zažili nefalšovaný anglický coffee break. Tedy název "coffee break" je trochu zavádějící. Všichni jsme se po službě sešli, sestry vytáhly kromě kafe také koláče, buchty, děcka vytáhla pytlíky s bonbonama a začlo hodování a vyprávění zkušeností ze služby. Bylo to moc příjemné. Jen nevím, jak to dopadne s mými plány na hubnutí. :-O

Zatím se loučím. Další zprávy později.


neděle 6. března 2016

Za rok na shledanou!

Kam že to vlastně jedeme:
Do malebného městečka (pouhých 110 tisíc obyvatel...) Gloucester (čti "glostr") v západní Anglii.

A kdy? 30.3.2016
Pokud vše půjde podle plánu, vrátíme se po Památné slavnosti příští rok (zřejmě koncem dubna)

Kdo nás tam čeká:
Přes sto bratrů a sester ve sboru Gloucester-Tredworth. Někteří z nich se obětavě učí česky, někteří mluví česky/slovensky a statečně bojují s angličtinou.
Plus nezanedbatelné množství lidiček v obvodu, kteří se domluví česky lépe než anglicky a z nichž alespoň někteří, jak doufáme, využijí možnost si zamilovat Jehovu a začít mu sloužit.

Co nás tam čeká:
  • Matouš 6:19 - příležitost "restartovat" svůj třináctiletý stále pohodlnější manželský život, abychom pro Jehovu byli použitelnější
  • Matouš 6:22 - celoroční pokus, jaké to je žít opravdu jednoduše
  • Matouš 6:33 - zkouška naší důvěry v Jehovu i spolehlivosti jeho slibu
  • Přísloví 27:17 - jedinečné školení mezi zralými křesťany s průkopnickým duchem a možnost poznat teokracii tam, kde má opravdu dlouhou tradici
  • Skutky 11:26 - dílo k přiložení ruky aspoň na ten rok
  • 1.Korinťanům 13:1 - angličtina bude výzva, ale především se musíme zdokonalit v tom druhém...
  • 1.Petra 5:10 - neocenitelný trénink od Jehovy (s tím utrpením ještě uvidíme :))
  • Skutky 14:27 - a něco z toho budete mít i vy :)
Mnozí z vás nám při přípravách velmi pomohli. Jednak praktickými způsoby, ale také tím, že jste nás v našem rozhodnutí podpořili. Moc vám za obojí děkujeme. Vaše ujištění, že na nás budete myslet v modlitbách, je pro nás velkým povzbuzením. Posiluje naši důvěru, že když budeme myslet na Jehovu spíš než na sebe, on se zhostí svých rodičovských odpovědností stejně báječně jako doposud - k našemu dobru a radosti.

neděle 28. února 2016

What you are looking for...

...will greatly affect what you are going to find.

"To, co najdeš, hodně záleží na tom, co vlastně hledáš"
(Graduace 138.třídy školy Gilead)